VŠE, co potřebujete vědět
k vyjednávání o mzdě / platu
na pracovním pohovoru

Článků téma vyjednávání o penězích během job interview najdete už fakt hodně i v českém kontextu, nicméně ať na kariérových workshopech nebo individuálních konzultacích je to stále top téma mezi dotazy. Proto jsem do tohoto textíku velmi konkrétně sesumírovala vše:

co jsme s klienty za posledních 10 let sdíleli za jejich zkušenosti
několik desítek odpovědí, které se mi sešly v aktuálním dotazníčku, co lidem ne/zafungovalo při vyjednávání
co můžete najít v dalších kvalitních článcích a odkazech

Obsah se týká převážně lidí, kteří budou vyjednávat o podmínkách spolupráce na pracovní smlouvu. Vyjednávání z pozice freelancera je totiž trochu jiná kapitola. Kontext vychází hlavně z CZ trhu práce, nicméně cca 80% doporučení je přenositelných i pro zahraniční kontext.

Článek je ochutnávkou z připravované knihy Kariérko pro profesní tranzice (pracovní název), do které můžete zatím svým brainstormingem přispět zde. Detailní online tipy k pohovorům najdete, i s příklady a úkoly, v mém e-kurzu zde.

#peníze #mzda #plat #vyjednávání #pohovor #jobinterview #money #kariérko #kariérovéporadenství #kariérovékoučování

PhDr. Petra Drahoňovská, CareerDesigner.cz

kde ne/očekávat nutnost vyjednávání //1
kdy "na to" během pohovoru dojde //2
co se pod jedním číslem může skrývat //3
příprava č. 1 - kompetence //4
příprava č. 2 - trh práce //5
příprava č. 3 - výdaje //6
příprava č. 4 - prezentace //7
co je psáno, to je dáno //8
shrnutí //9
sdílím vaše tipy z praxe //10

chci kariérovou konzultaci / workshop

1// kde všude ne/očekávat nutnost vyjednávání

1$ kde

Občas vnímám stereotyp, že vyjednávání o penězích se týká pouze lidí ve firemním sektoru, že přece v nezisku ani ve veřejné správě je to dáno projekty nebo tabulkami. Nicméně za mě osobně není vyjednávání o penězích jen dohadování se o konkrétní částce, ale také rozklíčování toho, co ta částka vůbec znamená a které části ohodnocení jsou např. kompenzovány dalšími benefity. Pojďme se tedy podívat na alespoň hrubé charakteristiky těchto dvou sektorů (tj. neziskového a veřejného), kde i přes větší svázanost určitou flexibilitu ve financích také můžeme vidět. Zbytek článku se bude po té týkat již spíše business sféry (skočit tam můžete přímo tudy).

V NEZISKU vidím asi obecně nejmenší prostor pro vyjednávání ohledně výše financí, a to zejména na řadových pozicích. V těch, kde již vedete tým lidí, rozsáhlé projekty, nebo dokonce řídíte celý provoz organizace, je již možnost i prostor alespoň k menšímu vyjednávání. Menšímu ve smyslu, že tam velmi pravděpodobně nebudou částky oscilovat na tak velké škále jako třeba u vedoucích pozic v businessu, ale přece jen tam určitý prostor je. Na pozicích kolem fundrisingu, partnershipu atp. můžete i zde čekat dokonce variabilní složku platu odvislou od vašeho výkonu (o ní více níže).

Závratné finanční (bonusy) a hmotné (mobil, auto, …) benefity v nezisku spíše neočekávejte. Něco málo se však i zde najde. Ohledně techniky: pokud někde noťas nebo mobil dostanete, je to z mé zkušenosti spíše někdy tak trochu za trest, protože projekty a výběrka v nich nutní nakupovat často tu nejlevnější techniku. Takže mnoho lidí nakonec raději tyto pracovní nástroje doma založí a pracuje na svém vybavení, pokud mu to zaměstnavatel umožní.

Hrazené vzdělávání občas bývá k dispozici, ale opět, např. s korporátní nabídkou se to nedá srovnat.

Asi nejlepším, a často zmiňovaným, benefitem bývá určitá rodinná atmosféra a v mnoha případech také flexibilita, velmi často vč. větší vstřícnosti k potřebám rodičů. Ohledně té flexibility a kratších úvazků: chápu, že co je pro jednoho benefit, pro druhého to může být strašák. To už je na vašem uvážení. Pokud někdo máte zájem vyjednávat právě zejména o vyšší míře časové flexibility, případně o zkrácené formě úvazku, zde je určitě větší prostor než v mnohých konzervativnějších firmách. Pro někoho, kdo touží po smlouvě na dobu neurčitou a full-time, to naopak může být náročnější takovou pozici najít v nezisku najít (samozřejmě také existují:). Ale pokud preferujete právě spíše částečné úvazky, tak velmi často z nouze (škrty v projektech atp.), se jich právě zde v nezisku nabízí poměrně dost. Samozřejmě míra flexibility záleží na pozici - pokud děláte v chráněné kavárně, máte prostě směny na tvrdo dané jako v businessu. Pokud děláte v nezisku účetní, uzávěrky vás neminou stejně tak;)

Samozřejmě i neziskovky nelze házet do jednoho pytle. Větší organizace s vícezdrojovým financováním jsou o trochu více stabilnější než pidi neziskovky vzniklé nedávno za podpory 1-2 grantů. Ale obecně lze asi říci, že tento sektor je poměrně dost náchylný na výkyvy trhu (při recesi přichází o soukromé dárce), ale i na politické změny (při střídání vlád se často mění grantové priority). V sociálních službách je také známý problém s pozdním proplácením grantů ze strany státu až v řádu měsíců, což způsobuje některým menším organizacím následně i možné zpoždění v proplácením výplat. Znám mnoho organizací, kde se vedení snaží toto záplatovat tak, že si bere na sebe v tomto období osobní půjčky na překlenutí… smutný fakt.

Co se týká výše odměn. Tak asi velmi velmi velmi hrubě bych zhodnotila, že v nezisku se pohybujeme nejběžněji někde mezi minimální zaručenou mzdou a průměrem v ČR. Kde tento český průměr bývá v nezisku často již nadprůměr a něco, co rozhodně nemají všichni. Ne nadarmo se mezi lidmi v této oblasti říká, že práci v neziskové sféře si mohou dovolit studenti bydlící u rodičů, nebo lidé bez hypoték, či s jiným rodinným a finančním zázemím. Nebo prostě nadšenci, kteří tu práci vykonávají i za cenu nízkého příjmu, a mohou si tento kompromis dovolit.

Shrnuto na závěr kolem vyjednávání o financích v nezisku: i v této sféře bych se určitě na vyjednávání připravila. A to zejména v oblasti toho, co je vůbec váš limit pro zajištění vašeho života (+ nějaká ta rezerva). Zároveň bych si promyslela, které benefity mají pro vás tu hodnotu, která to vyváží. Pokud se v neziskovce ucházíte o řídící, vyšší manažerskou, pozici - připravila bych se na vyjednávání standardní cestou, jako při vyjednávání v business sféře.

Ve VEŘEJNÉ SPRÁVĚ se často bere jako dané to, že plat (termín odměny právě pro státní zaměstnance) je poměrně jasně a fixně daný tabulkama. Tabulky jsou členěné dle odpracovaných let, stupně vzdělání + oblastí. Příklady nutno hledat vždy pro daný rok - za 2023 je přehled př. zde. Což je samozřejmě fakt. Nicméně také je fakt, že není úřad jako úřad, odbor jako odbor. Zkušený vedoucí odboru někdy může zajistit pro svůj tým i poměrně dost peněz navíc na odměnách. Zažila jsem úřady, kde na jednom oddělení měli o řád vyšší pololetní odměny než na vedlejším. Někdy je jak úřad, tak třeba škola schopna zaplatit člověka i tak, jak si řekne, pokud je to nějaký fakt poptávaný expert, který se obtížně shání a má už nějakým způsobem v té dané odborné komunitě jméno / brand (často, ale ne jen, jde třeba o pozice v IT).

Zároveň je také důležité brát v potaz, že některé složky veřejné správy jsou třeba příspěvkové organizace, které platí velkou část zaměstnanců z části, nebo pouze, z grantů. Tj. jeden scénář může být docela ok plat (z projektu), ale po jeho ukončení výpověď. Nebo radikální sešup, kdy např. půl úvazek byl hrazen z tzv. ”kmene” (ta část dle tabulek) a druhá část z projektu. Po ukončení projektu je tedy často zaměstnanci nabídnuta možnost zůstat, ale již za mnohem horších podmínek a často i na (někdy vynucený) částečný úvazek.

Veřejná správa zároveň poměrně často kompenzuje v průměru nižší mzdy a konzervativní prostředí právě často třeba docela slušnými benefity. Ať to je v oblasti vzdělávání, různých příspěvků na péči, kulturu, sport, poukazy do lékárny atp.

Shrnuto na závěr kolem vyjednávání o financích ve veřejné sféře: pokud nechcete zůstat pouze s tabulkovým základem, i tak je třeba se připravit. Doptat se zejména na standardy kolem odměňování vedle platu a na, pro vás, důležité benefity, které někdy mohou mít hodnotu řádově až v jednotkách vyšších tisíc.

Tak pojďme už na ten slibovaný komerční sektor…

2// kdy "na to" během pohovoru dojde

Většina lidí tak nějak tuší, nebo má i vlastní zkušenost, že na téma peněz se dochází většinou někdy ke konci pohovoru. Že je to prostě takové to “finále”. Takže u vícekolových výběrek někdy v posledních kolech (otázkou je, kolik jich je). U jednokolových pohovorů prostě a zkrátka někde v poslední čtvrtině. Zejména tedy u vícekolových pohovorů často uchazeči sami prokrastinují vlastní přípravu jejich odpovědi na otázku ohledně peněz.

Na to ale pozor! Jsou dvě situace, kdy se s otázkou na peníze setkáte hned na začátku pohovorů.

První situace je tzv. telefonní pre/screening. Je to první kolo výběrka, které je neplánované. Prostě přepadovka. Samozřejmě můžete ji přeplánovat, ale spíše v řádu hodin než dní. Takže pokud máte plný rozvrh dne, tak teprve v ten moment něco k financím vymýšlet je tak trochu pozdě. Toto telefonické kolo pohovoru se dělá právě pro vyřazení kandidátů podle kritérií, která jsou poměrně jasně daná - může jít př. o datum nástupu (nábor spěchá, je to narychlo organizovaný zástup za někoho), o jazykovou úroveň (kterou rychle z pár vět ověřím), povědomí o firmě či pozici, soft skills (př. komunikační dovednost), ale právě také mzda. Spousta lidí, kteří se nepřipraví dopředu, mohou být takto zkraje zaskočeni. Nebo se podhodnotí ze strachu, aby nebyli vyřazeni z dalšího procesu (o tom si povíme ještě dále). Detailní probrální této formy pohovorů najdete ve třetí části online modulu k tématu Job interveiws.

2 $ kdy

Druhá situace, kde se “karta finance” může vytáhnout z počátku je nábor přes personální agenturu. Kdy personálka dělá právě ta první kola pro první selekci pro klienta (= firmu pro kterou nabírá). I zde někdy padá tato “filtrovací” otázka hned z počátku. A to ze stejného důvodu jako u telefonního screeningu - nikdo nechce investovat čas na několik kol pohovoru tam, kde se možnosti firmy a uchazeče tak radikálně rozcházejí, že je prostě dopředu jasné, že se ani během vyjednávání nepotkáte. Tj. nebavíme se tedy většinou o rozdílu mezi nabídkou a poptávkou v řádu jednotek tisíc, ale spíše rozdílu v desítkách tisíc. Detailní probrální k tématu personálek v kontextu hledání práce najdete ve třetí části online modulu k tématu Strategie hledání práce.

Někdy může být toto kolo přes personálku navíc i výhodou, a to právě ohledně peněz. Agentura je totiž zpravidla vyplacená klientem, pro kterého nabírá, až kdy jí dohozená osoba zvládne úspěšně zkušebku. Pak je odměna agentury zpravidla odvozena násobkem platu zaměstnance (většinou 2-4 násobek). Sama personálka má tedy zájem na tom, abyste se nepodhodnocovali. A pokud jste zajímavý kandidát s šancí na úspěch, někdy můžete takto i dostat od náboráře jemnou korekci, že se třeba příliš podceňujete.

Tak jako tak, v prvním i druhém případě, je třeba mít jasnou přípravu ohledně peněz pořašenou už při odeslání CV. Minimálně mít pro tento start více kolového pohovoru alespoň rozptyl nebo částku. V této fázi nejde o detailní vyjednávání, ale opravdu hlavně o to, zda se firma a uchazeč totálně nemíjí.

Jinak je většinou (můj odhad je v ⅔ - ¾ situací, které mi klienti většinou popisují) načasování klasického vyjednávání o financích logicky
na konci procesu. Kdy už uchazeč prokázal všechny kompetence, setkal se se všemi s firmy, co měl, prošel všemi úkoly (ať na místě nebo na doma)…

U jednokolového pohovoru tedy na peníze dochází logicky na konci tohoto jediného setkání, u vícekolového pohovoru v nějakém z x kol. Je tedy docela fajn se i v průběhu náboru ptát, co vás čeká, jak dlouhý obvykle nábor bývá, kolik kol… i toto vám dá jasnější představu a jistotu, kdy se právě na jednání o penězích připravit.

Někdy bývá tento blok otevírán otázkou “Chcete se ještě něco zeptat?”. Nicméně to není vždy nutně signál hned se doptat na benefity (“A stravenky, máte?”) a/nebo peníze, jak se mylně spousta lidí stále domnívá.

U pohovorů sešněrovanějších, které byly méně průběžným dialogem, kdy obě strany měly stejný prostor se ptát, je to obyčejně bráno nejprve jako čas pro uchazeče, aby se opravdu mohl doptat ještě na cokoliv k samotné vypsané pozici, k firmě, … atp. Jasně, můžete se doptat i později, ale takto už během pohovoru můžete nasbírat docela dost info právě pro to vaše následné vyjednávání. A můžete tak posílit svoji vyjednávací pozici.

Proč to zmiňuji? Protože pokud jste si všechny info o firmě a zejména o pozici dobře neověřili, tak vám možná budou chybět info právě pro to vyjednávání o podmínkách spolupráce. Např. pokud netušíte, na základě čeho bude vaše práce hodnocena jako kvalitně odvedená (zapomněli jste se na to prostě zeptat)... a následně zjistíte, že v platu figuruje variabilní složka hodnocení. A v tu chvíli vás už třeba nenapadne jít od peněz zpět tématicky k té samostatné pracovní agendě a znova se doptat. V praxi pak můžete být později překvapeni, proč vám na účet téměř nikdy z variáblu nic nepřistane.

V sekci “bavíme se o penězích” je samozřejmě i prostor na to probrat ty zmiňované benefity. Protože některé mohou výrazně vyvážit svojí hodnotou pro vás nižší nabízenou mzdu. Jak je níže detailněji rozebráno, i zde je fajn příprava nejen si projít seznam těch nejčastějších, ale vypsat si, které benefity jsou pro vás hodnotné (jak z hlediska peněz, tak třeba z hlediska hodnot).

V odpovědích mého posledního dotazníku ohledně zkušeností s vyjednáváním bylo zmíněno téma “kdo se vytasí s nabídkou první”. Asi každý ví ze základů obchodního vyjednávání ví, že ten kdo hodí číslo do placu první, je v mírné vyjednávací nevýhodě. Může hodně podstřelit i přestřelit. Je tedy fígl na to, že vám firma řekne jeji nabídku první?

Já osobně si nemyslím. Spíš vnímám dvě kategorie jednání o penězích.

První kategorie je ta, kde je to poměrně jasné a nabírající organizace nemá moc žádný manipulační prostor (a nemusí jít jen o zmíněné neziskovky, úřady, ale i některé firmy): ti vám klidně nabízenou částku řeknou jako první. Vědí, že nemají, co ztratit, protože o nějaké velké vyjednávání prostě nepůjde. Taková je jejich nabídka a ber nebo neber. Možná bude prostor se bavit max ještě o benefitech a případných odměnách. Pro spoustu lidí je tato situace vlastně ideál, někdy i za cenu v průměru nižší mzdy, protože je prostě přetahování se o finance paralyzuje.

Druhou kategorii vyjednávání nezývám pro sebe “obchodník vlčák”. Ostřílený člověk, co o penězích vyjednává dnes a denně. Má i poměrně velký prostor pro to, jak s odměnou nabíraného zahýbat. Tady bude, asi mimo obchodníků, většina z nás zpravidla méně zkušený vyjednavač, který tahá za kratší konec provazu. A moc si nemyslím, že tam, kde chtějí tlačit vědomě částku dolů, by se vámi nechali vmanipulovat do pozice, kdy vám jako první řeknou sumu. Naopak vás do toho posunou prostou otázkou na vaši představu o platu. A asi by bylo dost divné se začít přetahovat: “Ne, vy to řekněte první!” :) Za mě je to prostě očekávaný dotaz a vy se na něj prostě musíte připravit vč. toho, že číslo hodíte jako první do placu.

3// co se pod jedním číslem může skrývat

Hned na začátek je asi podstatné si připomenout, že ve většině případů v českém kontextu se bavíme na pohovorech o hrubé mzdě. Ta je také většinou uváděna v pracovních inzerátech. Na webu je k dispozici mnoho kalkulaček přepoču hrubé vs. čisté mzdy - nutno vždy hledat aktuální verzi pro daný rok (příklad zde).

Ale není tomu tak vždy. Narazila jsem od klientů na dva příklady, kdy tomu tak nebylo. U pozic typu modré límečky někdy náboráři představují zaměstnanci mzdu čistou - asi pro zjednodušení a pochopení ze strany uchazeče. A pozor si je samozřejmě nutno také dát u zahraničních subjektů, kde jedou podle norem své země. Dnes se to může týkat i mnoha lidí pracujících v ČR, nicméně “remote”.

Nicméně převažující situací je opravdu to, že se bavíme o mzdě hrubé. A teď ta samotná částka. Určitě je nutné se bavit v základu diskuse o tom, co je nároková složka mzdy - zpravidla to bývá tzv. “fix” tj. to co bude ukotveno jasně ve smlouvě a každý měsíc mi přistane na účtě (reps. v čisté podobě). Vše ostatní jsou určité motivační nadstandardy, na které nicméně nevzniká automaticky nárok, pokud to není jinak ukotveno ve smlouvě.

Jsou samozřejmě mnohé pozice, kde to vyjednáváním o fixní složce mzdy začíná i končí, neb tam nic jiného není součástí. Ale zejména obchodnické, manažerské, některé projektové ad. pozice, kde lze nějakým způsobem hodnotit výkon, často mají fix pouze určité procento. Nejčastěji se používá poměr 70% fix + 30% pohyblivá složka platu. Je to takový dobrý balanc, který dává určitou finanční jistotu zaměstnanci, ale i prostor zaměstnavatele pro práci s motivací pracovníka.

Pohyblivá / variabilní složka mzdy (někdy také “variábl”) je většinou nenároková, pokud si to zaměstnavatel a zaměstnanec neurčí ve smlouvě jinak specificky (což i takto nastavit lze). Měla by se vázat na to, co lze reálně měřit, hodnotit na měsíční bázi: př. to může být počet nových získaných klientů. Někdy je však variábl založen na velmi subjektivním hodnocení. Ať negativně (aka pokud nebude průšvih, máš nárok na variábl), nebo pozitivně (aka pokud se mi bude líbit tvůj přístup k práci, máš na variábl nárok). Nicméně ani pozitivně, ani negativně nastavené subjektivní posouzení variáblu pak nedává přílišnou jistotu, že na tuto složku platu dosáhnete. Je proto třeba se ptát, jak bude hodnocení vypadat, co je ve firmě obvyklé, zda nelze zakomponovat nějaká objektivní kritéria hodnocení.

Jaké možnosti zde máme v naší skládačce mzdy dál? Prémie (někdy označovány jako cílové prémie) jsou zpravidla založeny na předem daných parametrech úspěchu: př. dokončení projektu včas, dosažení obchodních výsledků firmy atp. Mohou být nenárokovou složkou mzdy (ve smlouvě pak bude něco jako “v případě xy mohou být vyplaceny prémie ve výši xy), ale i nárokovou složkou (ve smlouvě je pak slovo mohou nahrazeno budou vyplaceny za podmínky splnění xy). Prémie mohou být vázány na výkon jak jednotlivce, týmu, tak firmy. Toto je třeba si také ověřit.

Odměny, bonusy, osobní příplatky (používáno nejvíce ve veřejné sféře) a jiné opravdu nenárokové složky mzdy jsou někde vypláceny ad hoc jednou za rok, někde pravidelně ročně (často před Vánoci, prázdninami), někde kvartálně. Toto se opravdu odlišuje. A moc s tím není dobré dopředu počítat. Jednak to nakonec nemusí nastat vůbec (škrty v organizaci, různé propady trhu atp.), ale také to bývá velmi často založeno opravdu na subjektivním hodnocení našeho přístupu k práci.

A co takový 13., 14. plat? Je je vlastně také určitý typ bonusu. 13. se vyplácí většinou na konci roku, 14. většinou v pololetí následného. Ve firemním sektoru jde většinou o vazbu na výsledek firmy. Výše pak není nutně vždy 100% vašeho platu, ale % může být upraveno interní směrnicí. Tento formát se objevuje někdy i ve veřejném sektoru.

Dále tu máme specifika jako jsou náborové příspěvky. Někdy jde o jednotky, někdy o desítky tisíc, ale může se to někde točit i třeba kolem 100k. Což už není málo. Je to nejčastěji u pozic, které se těžko obsazují. Často to dnes bývá u dělnických, ale i některých nedostatkových tech pozic, tento benefit najdeme také u policie, armády... První polovina je zpravidla vyplácena hned s první mzdou, druhá na konci zkušebky. Nicméně třeba policisté ho aktuálně nedostávají naráz, ale až po 6 měsících… Opět, pokud je takový příspěvek součástí vaší diskuse o náboru, doptejte se na termíny proplacení. Rozdíl mezi jedním a šesti měsíci není nezanedbatelný.

Zejména na vyšších manažerských pozicích pak najdeme další řadu individuálních ujednání o odměnách typu: podíl na zisku, akciích, atp., ale také o tzv. zlatých padácích (vlastně něco mezi odstupným a bonusem) při ukončení spolupráce. A to platí jak ve firmách, tak v podnicích vlastněným státem - nicméně zde už bylo několik nálezů Ústavního soudu k tomu, že často milionové částky zlatého padáku byly označeny jako v “rozporu s dobrými mravy” (př. vázáno nejen k výši odměny, ale také vzhledem k špatným výsledkům, kam organizaci daný manažer dovedl). Nicméně pro komplexnost je to fajn zmínit, protože i to samozřejmě pak v měsíčním průměru může dělat velké rozdíly v odměnění zaměstnance.

V penězích jsme si udělali jasno, pojďme konečně detailněji na ty benefity! Když se řekne firemní benefity, většině lidí v ČR asi naskočí v hlavě automaticky “stravenky”. Paleta nabídky je dnes, řekněme naštěstí, opravdu krapet pestřejší;) Aktuální přehled benefitů v kontextu ČR jsem pro vás zpracovala zde - aktuálně jich v dokumentu najdete přes 75. Samozřejmě ráda doplním jakékoliv další, na základě vaší zkušenosti.

U benefitů bych při přípravě na pohovor doporučila postupovat takto. Nejprve bych se mrkla, zda jejich seznam nevisí na (kariérním) stránce dané firmy. Někdy je seznam benefitů uveden už rovnou v inzerátu. Pokud tuto info nemáte, můžete se inspirovat ve výše zmíněném dokumentu. Vyberte si top 10 pro vás aktuálních, na které se budete doptávat. Pokud máte info předem, sečtěte si hodnotu benefitů, pokud je lze vyčíslit. Pokud tuto info nemáte, na hodnotu se doptejte (př. výše příspěvků do lékárny, na sport atp.). U nefinančních benefitů typu vysoká flexibilita atp. si vy sami zhodnoťte, jakou toto pro vás má váhu. Zkuste si i toto nacenit - je to důležitá info pro vás, kdyby jste ve vyjednávání šli do většího finančního kompromisu, zda to opravdu bude pro vás tímto hodnotně vyváženo. Určitě bych si také ověřila, které benefity vám naskakují už i během zkušebky, které až po ní, které až po prvním roce. To jsou nejčastější milníky, ale může to být vlastně jakýkoliv interval pro různé položky. Nic není automatické - proto se opravdu ptejte!

Na závěr této části bych ještě zmínila zvlášť jeden benefit / ne-benefit. Je jím remote práce. Ať mimo město, zemi, či prostě obyčejně práce z domova (home office). Pro někoho před covidem nedostižný sen - pro mnohé během covidu noční můra. Nicméně více než polovina firem dnes tuto možnost tam, kde je to výkon profese umožňuje, nabízí. Alespoň část dní v týdnu. A je fajn vzít v potaz, že aktuální novela zákoníku práce (2023) nabízí zaměstnavateli 3 možnosti proplácení vašich nákladů vzniklých prací doma. Mrkněte tedy do odkazu a na variantu, která se bude týkat právě vás, se opět nebojte zeptat, jak toto bude ošetřeno ve vašem případě.

3$ jedno číslo

4// příprava fáze 1 - kompetence, kompetence, kompetence

4$ kompetence

Je asi logické, že pro firmu zajímavý uchazeč bude mít vždy silnější vyjednávací pozici. A zajímavý rovná se kompetentní. Umí něco, co firma potřebuje. A již to minimálně v jednom, či více kolech pohovoru, prokázal. I proto se opravdu při přípravě na pohovor zaměřte na to, aby těžiště pohovoru bylo o tom, že jste prokázali své kompetence. To děláme jak skrze firmou zadané úkoly (na místě, nebo mezi koly pohovoru), či si to zaměstnavatel ověřuje dnes nejčastěji formou behaviorálního neboli kompetenčního typu pohovoru. To znamená, že na otázku, jak bych popsala svoji silnou stránku, nebudu papouškovat obecné fráze “jsem empatická, protože umím naslouchat lidem”. Ale vždy jsem schopna uvést příklady situací, kdy jste naposledy v práci empatii prokázali.

Tento článek není o celkové přípravě na pohovor, proto to nyní nebudu zcela detailně popisovat, ale klíčové je mít konkrétní příklady z praxe, na které právě konkrétní dovednost představíte, předem připravené. Tím jste pro zaměstnavatele srozumitelnější, zapamatovatelnější, přesvědčivější. Pro přípravu na behaviorální pohovory použijte pro předem připravené příklady metodu STAR/LL, kterou najdete popsanou třeba v páté části modulu e-kurzu Příprava na pohovor.

Jak už tedy z kontextu vyplývá, příprava na pohovor nezačíná večer před pohovorem, ale samozřejmě už tím, že perfektně zpracujete CV (komplet návod, jak na to, najdete v e-kurzu k životopisu zde) a reflektujete v něm dobře jak dosavadní relevantní praxi, tak z něj bude pochopitelná i vize. To samé platí pro další další online profesní prezentací (téma online profesních portfolií jsem pro vás zpracovala v e-kurzu zde), která samozřejmě musí s updatovaným CV ladit.

Přestože víte, že jste pro firmu cenný uchazeč (víte, že o vaší profesi je neustálý zájem, personalisté vás neustále kontaktují), pokuste se i tak soustředit primárně na tuto kompetenční část. Odbýt ji, a hned vyrukovat s vašimi nároky působí jednak neprofesionálně, a někdy až arogantně. I když máte pocit, že jste super kompetentní, tak součástí pohovoru je prostě fakt, že firma si to chce ověřit, pochopit, kam až vaše kompetence sahají, jak se potkáváte v představách o spolupráci atp. Není to prostě jen o diktování si podmínek. A to ani z jedné, či z druhé strany. A věřte, že i přes nedostatek lidí v některých oborech se většinou najde alespoň vám jeden podobný seniorní uchazeč, který vsadí spíše na partnerskou než nadřazenou arogantní komunikaci. Není třeba doplňovat, koho bude asi zaměstnavatel preferovat. Je prostě holý fakt, že forma, jakou k job interview přistupujeme o nás vypovídá více než sebelépe vycizelované větičky v motiváku či v úvodu CV (tento úvod i motivák detailně popisuji v páté části e-kurzu zde).

A jak si tedy kolem kompetencí udělat přípravu? Jde vlastně o klíčovou část práce s osobní značkou. Velmi stručně: je dobré se určitě ve vaší praxi ohlédnout samozřejmě do nedávné pracovní minulosti, ale nebát se pro příklady kompetencí sáhnout i více do minulosti, pokud jsou k pozici relevantní. Dobré je si udělat přípravu písemnou. Jaké kompetence (tvrdé a měkké dovednosti) budete na kterých projektech uvádět. Přípravu si pak klidně vemte na pohovor k ruce.

Někdy se mě klienti ptají, jak si zvýšit na jobs interview sebevědomí. Moje odpověď je právě takto: přes přirozeně a srozumitelně uváděné příklady z předchozí praxe + pomáhá samozřejmě i ta samotná opakující se zkušenost z více pohovorů. Každopádně právě ve vazbě na tyto konkrétní kompetence a příklady budete působit jako přesvědčivý kandidát s přirozeným sebevědomím. A to vám, konec konců pomůže posílit pozici i pro finální vyjednávání o financích.

5// příprava fáze 2 - analýza trhu práce

K této části bych hned na začátek zdůraznila jednu věc: nikdy nespoléhejte na informace pouze z jednoho zdroje! Není žádný nástroj (a pravděpodobně ani nebude), který bude pokrývat komplexní analýzu trhu práce vč. $$$ ohodnocení jak pro veřejnou, neziskovou, soukromou, akademickou sféru, jak pro start-upy, tak pro korporát.

Existují samozřejmě poměrně rozsáhlé průřezové zdroje od velkých hráčů, jako je např. LMC, ale i tak neposkytuje 100% komplexní obrázek. Příklady: pokud hledáte práci ve veřejné správě, bude asi zcestné používat mzdové průzkumy Hays. Pokud naopak hledáte vyšší manažerskou pozici v mezinárodních firmách, nebude dávat smysl hledat info o financích např. na stránkách Národní soustavy povolání.

Info o financích, které by bylo teoreticky možné si vyjednat tedy poskládejte:

5$ trh

z info v inzerátech: někdy je v nich částka na první pohled ukryta, ale stačí jen použít “filtr pro peníze” a výše ohodnocení se pak dá takto zjistit a filtrovat; dále nutno doplnit, že u většiny nabízených pozic do budoucna bude pravděpodobně platit i u nás povinnost částku v inzerátu uvést, ale i tak to může být, např. na základě praxe ze Slovenska, zavádějící a nepřesná info, záměrně podstřelená pro budoucí lepší vyjednávací pozici zaměstnavatele; navíc i tam, kde částka uváděná je jsou už dnes zveřejňovány tak velké rozptyly, že vám ani toto často tolik nepomůže
z info od známých: zejména od těch, co dělají v daném segmentu, v dané profesi, v daném typu firem… asi vám neodpoví na otázku “kolik bereš”, ale na otázku, zda tušíte, jak se obvykle pohybuje oceňování lidí na té a té pozici (junior/medior/senior) u nich ve firmě spíše ano
info z různých reportů již výše zmíněných firem typu Hays, LMC, … tyto firmy mají poměrně aktuální data, protože právě takové pozice inzerují či obsazují jako personálky > tady jen pozor na zmíněný faktor toho, pro koho tyto firmy konkrétně pracují, toho data mapují (pod ně lze zahrnout i třeba Platy.cz, které také patří pod LMC)
mezinárodní portály typu Indeed, GlassDoor, ale třeba i LinkedIn nabízejí také informace o platech - opět je však nutné brát v potaz, od kterého typu zaměstnavatelů info mají a zda je to pro vás relevantní (ps - sekce srovnávání platů bohužel pro náš region na LI není aktuálně dostupná, ale pro vaše ambice v zahraničí ano)
dále bych se určitě zaměřila na informace v daném oboru - různá sdružení, komunity toto mapují spešl pro své dané odvětví tj. najdete platové detailněji rozepsané přehledy třeba pro programátory,, markeťáky, atp… čas od času taková šetření dělají i třeba univerzity - př. finanční ohodnocení absolventů architektury, nebo zde absolventů konkrétní školy v daném regionu - nicméně zkušenost je taková, že většina takových, byť velmi žádaných průzkumů, právě proto, že jdou do detailu daného segmentu, nevychází vždy zcela pravidelně každoročně (pravděpodobně z důvodu toho, že není úplně levné udělat kvalitní průzkum aktuálního stavu)

Některé z vybraných nástrojů řešící srovnávání financí pro vás popsala kolegyně Lucka Václavková ve svém článku na toto téma zde.

Co lze každopádně u informací o penězích, vedle již zmiňovaného nutného rozklíčování částky, poměrně zobecnit:

čím větší město, tím v průměru vyšší odměny
čím větší firma, tím v průměru vyšší odměny
čím vyšší seniorita (záměrně neříkám délka praxe), tím v průměru vyšší odměny
čím vyšší pozice, tím vyšší odměny, ale také větší rozptyl pro vyjednávání

Je jasné, že popisuji kumulovaná data. Takže z hlediska individuálních případů můžete najít v podstatě u každé odrážky výjimky.

A co peníze v kontextu profesní tranzice? To je ta zapeklitější situaci, kdy lidé, kteří jsou někde uprostřed kariéry, najednou mění obor. Mají vyjednávat na úrovni juniorů v novém oboru, kam jdou, a propadnout se tak často o několik desítek tisíc níže? Ano i ne. Ono záleží, kolik know how z původní práce do nové přenesete. Kolik tzv. transferable skills uplatníte. Př. pokud se z manažerky v bance rekvalifikuji na datovou analytičku a jdu cestou spíše business analýzy, kde k novému tech know how využiji i původní business praxi, nemusím jít finančně ani při takové profesní změně s financemi teoreticky níže.

Pokud ale ze stejné pozice jdu v datové analytice spíše směrem programováním v Pythonu, odkláním se od mé původní business praxe, kterou již tolik nechci mít v práci obsaženou, pak bude pravděpodobné, že budu mít po nějakou přechodnou dobu propad i ve financích, protože z původní praxe využiji asi spíše jen částečně nějaké soft skills a v IT skills budu opravdu junior. Bohužel toto se nedá asi nějak precizněji kvantifikovat, takže bude optimální jít tou kvalitativní cestou dohledání si dat tj. najít si přes své kontakty (nebo třeba i známé známých tj. sekundární kontakty přes LinkedIn) lidi s podobným profesním twistem a zkusit se poptat na jejich zkušenosti ohledně ne/propadu ve financích.

6// příprava fáze 3 - moje výdaje

6 $ výdaje

OK, máme zmapovanou představu v jakém rozptylu se asi tak mohou pohybovat finance tam, kam mířím. Nicméně základ pro přesvědčivé vyjednávání je vedle jasného předvedení kompetencí také jasná představa o tom, co reálně potřebuji pro zabezpečení svého aktuálního života.

Ono bychom si mohli zjednodušeně říci - tak přece vždycky chci víc peněz, ne? Ale tak jednoduché to není. Opět se vracím k tématu větších profesních oborových změn, ale také k tématu, že někdo si občas opravdu může dovolit jít do finančního kompromisu.

Ad profesní tranzice: Pokud se ze zavedené business praxe rekvalifikujete do IT - pravděpodobně vás může čekat na nějakou dobu finanční propad než se v nové sféře posunete z juniora o kus dále. Takže i součástí přípravy na vyjednávání o penězích nemůže být jen prostý fakt, řeknu si o pár tisíc víc, než teď mám. A finanční kompromis může být i to, že na rok si mohu dovolit být “jen” stážista či v trainee programu za spíše symbolické peníze.

Ad finanční kompromisy: U lidí, kteří mají pocit, že je již čas změnit práci z důvodu vyhoření nebo jeho prevence, často odcházejí z lukrativnějších pozic na méně placené. Lidé, kteří chtějí změnit práci z důvodu např. vidět výsledky práce, dělat práci která na první dobrou pomáhá, a jdou př. do nezisku, školství. Jinak se na peníze dívají také lidé, kteří si mohou dovolit dělat za menší peníze ve sféře, která je baví, ale je celkově finančně poddimenzovaná (př. sociální služby). Pokud se zamyslíme, tak možná jen ze svého okolí najdeme x dalších variant, kdy tito zaměstnanci buď nemusí finance řešit, nebo si budou “jen” potřebovat promyslet, jak moc velký propad peněz si mohou dovolit a na jakou dobu.

Každopádně krok zrevidovat své soukromé finance by tedy měl většinou předcházet i samotnému kariérnímu rozhodnutí. Protože informace o nízkých odměnách v oboru xy prostě nechceme zjišťovat až na pohovorech, po několika měsících, které jsme usilovně věnovali nějaké vybrané rekvalifikaci. Ono je super mít vizi jít dělat třeba testera, a tím si třeba do budoucna otevřít dveře do IT. Nicméně pokud jste třeba matka samoživitelka, tak si možná ani na přechodnou dobu prostě ten finanční propad nebudete moci dovolit. V tom případě budete hledat jiné cesty.

Doporučený postup pro revizi vašich financí pro účely přípravy na pohovor vidím osobně cca nějak takto: Začneme tedy určitě tím, co jsou naše reálné výdaje. Je dobré samozřejmě vycházet z dat, ne z dojmů. Předpokládám, že většina z vás si všechny výdaje někde eviduje a strukturuje;) Vědět, za co kde utrácím, kde mám případně prostor se omezit, jaké mám úspory, na jak dlouho, je základ - první částka, co si zapíši.

Druhá částka bude ta, s jakými financemi se budu cítit o kousek komfortněji tj. tak, že nebudu mít neustálý stres, zda a jak poplatím na konci měsíce své závazky. A to i s občasným nečekaným výdajem typu: klekla mi lednička.

Třetí částku si napíšu optimum, které by se mi fakt líbilo - samozřejmě v kontextu reality, ve které se pohybuji. Neb mně by se samozřejmě líbilo brát 500k měsíčně, ale asi je to již trochu mimo realitu mého oboru:). Takže zasnít se tak trochu můžete, ale stále s nohama na zemi.

Tuto třetí částku si převedu opět pomocí zmiňované kalkulačky hrubé/čisté mzdy z čisté na hrubou. Protože o ní budu vyjednávat (jako o fixu, NE včetně variáblu). A toto bude moje spodní (NE horní!) hranice pro vyjednávání. Tu horní částku si dám nějakým rozumným poměrem o pár tisíc výše.

Dále si k tomu dám svoji přípravu ohledně benefitů, co k tomu rozhodně chci/potřebuji navíc. A co naopak může vyvážit nabídnutou nižší částku.

Většinou se říká, že aby risk kolem změny zaměstnavatele měl smysl (zejména ve chvíli, kdy se o vás přetahují náboráři), navyšujeme stávající ohodnocení o 20%. Nicméně to opravdu platí tam, kde přinášíte předchozí praxi, na které stavíte i v nové práci.

7// příprava fáze 4 - prezentace

7$ prezentace

Z mé zkušenosti je fakt užitečné, když (nejen) o penězích nenecháte myšlenky vířit jen v hlavě, ale fakt si to poskládáte někam na papír, či do Excelu…. prostě si to vizualizujete.

Je něco jiného si o tom, “tak nějak popřemýšlet a popta se” vs. mít fakt před sebou své výdaje (ty tři částky, o kterých jsem psala výše), vs. vedle z několika zdrojů napsané rozptyly, které jste si zjistili, že jsou běžné.

Zkuste fakt tu částku / rozptyl říci před zrcadlem nahlas. Nebo někomu blízkému. Zní to možná směšně, ale znám dost lidí (vč. mě kdysi:), kteří pak při možnosti, kdy si mohou říci lepší peníze sami couvnou, nebo částku řeknou tak nejistě, že druhé straně hned vytváříte lepší prostor vás pak tlačit ve vyjednávání dolu.

Zároveň nic během vyjednávání na pohovoru dál nerozmazávejte, nezdůvodňujte. Myslím to ve smyslu, že mnoho lidí pak začne tu vyřčenou částku obhajovat ve smyslu: víte, nemohu jít níže než mám nyní; chápejte, mám hypotéku, tři děti, deset psů, právě jsem se stěhovala… atp. atp. Ano, trochu to odlehčuji, ale k tomu prostě mají lidi tendenci. A to právě nejčastěji v situaci, kdy si neudělali veškerou výše zmíněnou přípravu a svoji nejistotu takto zakrývají. Nicméně druhou stranu v praxi vlastně vůbec nezajímá, zda váš plat budete posílat na charitu v Bangladéši, nebo bance, u které máte hypotéku, nebo to dáte za plínky, či dovču na jachtě.

A ještě k tomu zakrývání vlastní nejistoty: někdy není nic lehčího pro druhou stranu jen mlčet, čekat… a vy se často “sami se sebou dohodnete”, že vám vlastně stačí méně. Ano, i v mém případě mohu dodat, že jsem to vyzkoušela při vyjednávání v druhém zaměstnání kdysi za vás… bohužel pro mě:). A nutno říci, že v tomto často exelují ženy. Jsou schopni vymyslet x argumentů, proč by měly dostat méně… Prostě přemýšlí více za zaměstnavatele, do kterého se snaží vcítit, než za sebe samé. Setkávám se s tím na konzultacích docela pravidelně, a to i u velmi seniorních lidí. Mj. tento fenomén slabšího vyjednávání žen o vlastním finančním ohodnocení koneckonců popsala už i v knize Lean Sheryl Sandberg.

Jedno z témat, které se ještě týká peněz a ne-sebejistoty, je obava, že si řeknu příliš, a právě proto budu z výběrka vyřazen/a. Ano, i to se může stát. Ale jde primárně o situace, kdy si fakt řeknete absolutně nepřiměřenou částku. To může mít dva důvody. Jeden je ten, že jste si neudělali domácí úkol č. 1 tj. totálně přeceňujete své kompetence vzhledem k požadavkům trhu. A nebo jste si neudělali úkol č. 2 tj. netušíte, kolik je standardní rozpětí na dané pozici.

Je pravda, že čím nižší pozice, tím také menší rozptyly v datech najdete. A vy se tedy snáze, po benchmarku trhu, do toho ranku, trefíte. Čím vyšší pozice, tak sice také najdete data, ale informace, že se na dané pozici obvykle bere mezi 60 - 120k měsíčně vás moc nenasměruje… Tam je pak opět nutné zvážit míru seniority kompetencí, které přinášíte. Nicméně, pokud víte, že na pozici se bere nejčastěji např. 33 - 38k a vy si, trochu odvážněji, řeknete 44k, tak si na základě praxe nemyslím, že by právě jen toto měl být důvod k vašemu vyřazení. Je tam totiž stále velmi pravděpodbný prostor na vyjednávání. Částky jsou relativně blízko. Ano, může se stát, že budete vedle vás naprosto stejný optimální kandidát, který si řekne méně. A pak by to mohl být důvod nepřijetí. Ale je to spíše pak o tom, jakou máte na výběrku konkurenci. Pokud si ale ve stejném případě řeknete 70k, tak to už pravděpodobně k vyřazení povede, protože představy vás i firmy jsou už fakt hodně daleko.

A tip k této sekci na závěr. Kdysi mi ho dal jeden bývalý kolega, který říkal, že nechodí na pohovory, jak k maturitě, ale jako na business schůzky. Co to znamená? Jednak mít v hlavě dopředu nastavený partnerský, ne submisivní, přípstup. Dále tuto zkušenost brát to jako mapování trhu. A přistupovat k tomu vždy s cílem zanechat co nejlepší dojem, představit profi, na zmiňované partnerské úrovni, co nabízím + co si za to představuji. Tečka. Pokud se to nesetká s odezvou, ok, pokračuji dál a beru to, že jsem získal/a o zkušenost více.

Je dobré si uvědomit, že tím, že jste nebyli vybráni, vám nutně firma nedává zpětku, že jste špatný uchazeč. Holt jste mohli být v tu chvíli “jen” druhý nejlepší, nebo tam mohly být třeba i překážky pragmatické, že někdo mohl nastoupit dříve než vy atp. To je však už na jiný článek…

8// co je psáno, to je dáno

8$ coj psáno

“Určitě vám můžeme slíbit, že se po roce můžete dostat na tu částku, kterou jste zmínila. My si dobrých zaměstnanců vážíme, takže to pak bude odraženo ve vašeho ohodnocení. Na bonusy tu u nás vždy za posledních deset let všichni dosáhli…”

Tyto a jiné fráze jsou možná mile znějící, ale to je tak vše. Spoléhat v tomto kontextu na to, že to znamená budoucí navýšení, se samozřejmě vůbec nedá. A není to jen o tom, že firma by byla “zlá” a lhala vám. Může prostě jít o to, že na trhu práce nastane propad (já takto zažila krizi v 2008), nastane něco nečekaného (pandemie, …) atp. a firma prostě ty krásné původní sliby nenaplní, protože to prostě není reálné. A protože nemusí - byly přece jen ve verbální rovině.

Písemně zakotveno, co se týká peněz, byste měli ideálně chtít:

jasné milníky, pokud se vám finance (a případně benefity) budou proměňovat a vy to dopředu víte - ty zlomy jsou nejčastěji: během zkušebky, po ní, a po prvním roce
podmínky pro variábl, pokud to máte u firmy nastaveno jako nárokovou složku platu
v případě práce na dálku formu proplacení vzniklých nákladů, kterou dle zákona volí
případně informace k tomu, zda a za jakých podmínek jsou propláceny přesčasy
a formálně by mělo být, samozřejmě, vedle výše výplaty, uvedený také datum a forma vyplácení odměny
a ještě mě napadá, že vaše výsledné peníze může na některých pozicích také ovlivnit to, jak budete mít popsané místo výkonu práce - vliv to pak může mít na ne/proplácení cesťáků, což může být u někoho fakt dost peněz

Nicméně píši ideálně - protože informace o mzdě mohou být, dle zákona, součástí smlouvy, ale také nemusí. Pokud je mzda součást pracovní smlouvy, jde o vzájemnou dohodu. Jakákoliv změna mzdy pak musí být opět oboustranně odsouhlasena. Pokud zaměstnavatel mzdu ve smlouvě nedává, ale je zmíněna ve vnitřních předpisech či v tzv. mzdovém výměru, pak může být zaměstnavatelem kdykoliv změněna, aniž by byla ze zákona nutná vzájemná dohoda i s vámi jako zaměstnancem. Pěkně zpracovaný článek k těmto rozdílům nabízí př. právní poradna organizace Aperio zde.

Každopádně, ať bude info o penězích uvedena kdekoliv, veškeré podklady si vždy v klidu prostudujte. Nenechte se nikdy vmanipulovat do rychlého čtení a podpisu na místě. To není rozhodně norma. Nechte si na projití minimálně den, dva. Nejlepší je samozřejmě nechat si smlouvu zkouknout právníkem nebo zkušeným HR, který sám takové smlouvy uzavírá. Pokud nemáte ani jednu z těchto možností, koukněte na smlouvu alespoň jedním párem očí navíc z okruhu vašich blízkých. Ti vám samozřejmě nenahradí profi vhled, ale třeba si všimnou něčeho, co jste sami přehlédli, a bylo by záhodno se ještě doptat.

Vnímám, že v posledních dvou dekádách se v ČR poměrně velká část trhu práce v této oblasti profesionalizovala. A většinová komunikace zaměstnavatel - zaměstnanec je na celkem solidní bázi. Nicméně jak říkají sami právníci - smlouvy jsou zejména pro krizové situace. A proto v klidu konzultujte jak s vaším právníkem, tak se ale nebojte také potencionálního zaměstnavatele ještě případně na cokoliv nejasného ve smlouvě doptat (samozřejmě nejen ohledně peněz).

Já osobně třeba jako kariérový poradce smlouvy klientům neprocházím. Myslím, že pokud kariérový poradce nemá právní vzdělání v pracovním právu, a/nebo HR praxi v této oblasti, je to už za hranou našeho oboru. Nicméně ráda doporučím třeba právě zkušenou personalistku nebo právníka z okruhu mých kontaktů.

Jen na závěr této sekce, pro komplexní obrázek, připomínám, že pokud vás zaměstnavatel během vyjednávání o penězích šteluje do švarcsystému (s tím, že vám tvrdí, že to pro vás bude super výhodné nahradit pracovní smlouvu fakturací), uvědomte si, že jde o nelegální formu zakrývání zaměstnaneckého vztahu vztahem dodavatel - odběratel. A zákon tímto překračuje jak firma, pro kterou byste takto pracovali, tak i vy samotní. Nevztahuje pak také na vás žádná ochrana zákoníku práce (př. výpovědní doba, nemocenská, …), ale řídíte se zákoníkem obchodním. K tomuto tématu si doporučuji poslechnout speciální díl podcastu Pay Gap odborové právničky Šárky Homfray a kariérové poradkyně Lucky Václavkové.

9// shrnutí

Shrnuto - podtrženo, úspěch během výběrek, pohovorů přeje připraveným. A to platí samozřejmě nejen k sekci “peníze”, ale pro přípravu strategie hledání práce jako celku, už od první myšlenky na změnu práce, přes aktualizaci CV a online portfolií, až po podání si ruky s případným zaměstnavatelem na pohovoru.

Detilní tipy, jak se připravit na pohovor jako celek najdete zde, ale stručně řečeno: vše ohledně procesu hledání si systematicky pište, trekujte. Při hledání práce zpravidla máme v nějaký moment otevřené třeba 2-3 procesy náboru, tak jde o to se v tom neztratit. A je fakt užitečné mít všechny informace jasně urovnané, zapsané na jednom místě, a to k celému běhu pohovorů. Ne jen k financím.

Pro finální srovnání různých pracovních nabídek, které obdržíte, jsem našla fajn jednoduchý komparátor, kde si naklikáte, co má pro vás jakou váhu (př. jistota práce / benefity / work-life balance / obsah práce / kolegové / …). Vizualizovaný výsledek vám tak tedy může pomoci rozčísnout třeba 2-3 velmi podobné nabídky, mezi kterými jste se nemohli rozhodnout.

Každopádně vám všem přeji hodně štěstí i rozvahy ve výběru té firmy, která adekvátně ocení (finančně i jinak) vaše dovednosti a vy získáte právě to, co ve vaší aktuální profesní etapě potřebujete.

9 $ shrnutí

Pokud se chcete připravit na vaše další profesní změny komplexně, doporučuji k prostudování, již občas v dílčím kontextu zmiňovaný, kompletní kariérový online e-kurz Jak dnes na hledání práce a profesní sebeprezentace online i offline, který obsahuje všechny tipy, které jsem posbírala při práci s klienty za posledních 10 let, příklady z praxe i úkoly pro vás.

Článek je zároveň první ukázkou z knihy Profesní tranzice o praktickém kariérku aka kariérovém poradenství v současné době. Pokud máte zájem o průběžné novinky a ukázky z knihy, zapište se prosím zde. Sbírám touto formou i jakékoliv vaše podněty i historky z trhu práce, které by pro vás bylo užitečné do knihy zařadit.

Petra Drahoňovská, CareerDesigner.cz

chci víc info ke kariérovému e-kurzu

10// sdílím vaše tipy z praxe

10 $ tipy

V rámci přípravy pro sepsání tohoto článku (r. 2023) jsem rozhodila sítě do své sítě:) a v anketce se mi ozvalo 25 lidí, kteří sdíleli své zkušenosti ohledně vyjednávání o penězích. Více jak ¾ respondentů byly ženy. Délkou zkušeností na trhu práce bylo zastoupení poměrně rovnoměrně rozděleno od lidí pár let pracující po zkušené letité zaměstnance. Vybrala jsem ty citace, se u kterých se, na základě své praxe, domnívám, že jsou alespoň trochu přenositelné i pro ostatní lidi. Ne že bych já osobně aplikovala všechny přesně tak, jak jsou uvedené, do své praxe, ale ráda bych ukázala určitou pestrost v přístupu jednotlivců.

Co v minulosti respondentům fungovalo jsem rozdělila do nejtypičtějších kategorií, které se opakovaly:

STÁVAJÍCÍ (ČI TROCHU PŘIBARVENÝ) PLAT JAKO ODRAZOVÝ MŮSTEK

Pokud se zaměstnavatel ptal na výšku minulého platu, tak jsem si to přibarvila směrem nahoru.

BENCHMARK TRHU PRÁCE A VLASTNÍ FINANČNÍ ANALÝZA

Srovnání s trhem práce a vlastních zkušeností.

Dobrý přehled o finančním ohodnocením dané pozice na trhu a cena dovedností. Zároveň dodržuji pravidlo, že říkám cca +15% oproti částce, která zní v mé hlavě :-)

Správný odhad toho, kolik mohu vyjednat, a odpovídající prezentace toho, co nabízím, navrhla jsem sama i to, že část určitě ocením ve formě příspěvku na své další vzdělání (jazyky, excel,....) tak, aby to bylo v zájmu nové práce i mého osobního rozvoje.

Konkrétní zhodnocení vlastních nákladů.

Znát rozpětí, přes co nejít.

Jako první si řeknu o ideální plat a poté řeknu minimální plat, což je vlastně plat z poslední práce. Zatím jsem obvykle dostala nabídku na částku někde mezi mým minimálním a ideálním platem.

PRODEJ KOMPETENCÍ, VÝSLEDKŮ

Dobrá příprava. Spočtu si, za kolik co vůbec můžu dělat v poměru toho, co dávám a dostávám celkově. Někdy upřesním svou kvalifikaci pro danou agendu, a také co se mnou kupují - kontakty, talenty atd. A pomáhá mi v záchvatu emocí si představit, jak skvělá agenda by na mne čekala a co vše by se dalo dělat. Představím si pošmourný listopadový den, 6:00 ráno, zvuk budíku - prostě celý den v té skvělé práci:) To si obvykle připočtu k původnímu mzdovému nápadu. To říkám i klientům, ať dělají:)

Nejvíc mi funguje to, že mám za sebou prokazatelné zkušenosti a když umím prodat to, čeho jsem dosáhla a že můžu zaměstnavateli pomoct dosáhnout ještě víc.

Velmi pečlivá příprava. Dobře si propočítat, kolik vlastně chci dostávat. Mít jasno v částkách "pod co nejdu", mít jasno o optimu. Mít přehled o finančním ohodnocení na obdobných pozicích na trhu. Případně si nechat ve zkušební době méně peněz, ale po jejím uplynutí dostat požadovaný plat. Někdy se povedla argumentace, čísla za čísla ... co jsem uspořil, zefektivnil v minulé pozici atd ... než vyřkne protistrana částku, aby mi pojmenovali všechny benefity, co mají k dispozici. A ohledně finančního hodnocení jít do detailu - plat hrubý vs. čistý [standard], bonusy [u nich definovat: podmínky, četnost, objem), mimořádné finanční odměny ... zaměstnanecké akcie, atd …

Příprava, sepsané úspěchy. Návrh posunu.

Shrnutí úspěchů, pozitivních výsledků.

Sebevědomí a to, že ukážu co umím (+ LinkedIn).

Nejprve prezentovat, co vše za své peníze dostanou, a pak si o ty peníze říct.

Konkrétní zkušenosti, úspěchy z minulého zaměstnání.

Fakta, správné odůvodnění mého požadavku. K tomu se hodí znát svou cenu na trhu, jak se vyvíjí, versus mé znalosti a zkušenosti a má přidaná hodnota.

Znalost oboru, přehled, jak to ve firmě chodí, alespoň trochu sebevědomí.

Naslouchat jejich potřebám a převést informace jako argumenty/ příklady/ hodnoty při prezentaci svých zkušeností. Při své části, kdy mluvím o sobě, převzít kontrolu a elegantně stočit konverzaci, kam ji potřebuji - k mým silným stránkám. Připravit se - podívat se na web, sociální sítě, včetně nadřízeného. Dělat si poznámky k misi, vizi, hodnotám a kde se propojují s mými. Mít připravené otázky - pohovor je oboustranný Být otevřený a transparentní.

AUTENTIČNOST, SEBEVĚDOMÁ, JASNÁ PREZENTACE

Při vyjednávání o penězích se mi osvědčilo zůstat autentická, otevřená, nedělat z toho citlivou záležitost.

Uvést jasnou představu a stát si za ní, vysvětlit: toto je můj ideál, toto je moje minimum. Nejvíce se mi osvědčilo říci si o zkrácený úvazek, ale mzdu jsem uvedla takovou jako si běžně říkám na plný.

Konkrétní představa o částce a jasná argumentace. Dohoda na rozložení (např. jaká částka je roční odměna/ co je fix a co vázáno na KPI).

Znát svoji hodnotu a nebát se.

Naslouchat svým pocitům - pokud to necítím nebo mám špatný pocit/ intuici, tak mu naslouchat. Nesnižovat svoji hodnotu, abych se vešla do role a jejich požadavků.

Je potřeba být otevřený a upřímný k sobě a svým potřebám - nedělat kompromisy, které vím, že mi nebudou vyhovovat. Často otázky a vyslovení věci nahlas může být uvolňující, ale zároveň se předejde nepříjemným situacím.

Jednou jsem se na pohovoru, kam si mě sami pozvali, dostala do situace, že šéf IT mi začal vysvětlovat, jak jsem juniorní, a že mi dá méně, než mám nyní. Řekla jsem mu, že můj současný zaměstnavatel mě platí více, proč bych měla jít? Hledají stále dál :-) Jedná se o velkou firmu s opravdu vymakanou reklamou, a pak tam sedí tenhle pán…

OSTATNÍ

Pokud vidím, že mě u prodloužení krátkodobé kontraktu chtějí, využiji to pro požadavek vyššího platu.

Na pohovoru nic, protože ředitelé malých firem/neziskovek jsou schopni vás ocenit až po pár měsících výkonu. Až ukážete výkon v rámci firmy, potom můžete dělat s platem divy.

Udržovat zaměstnavatele při vědomí, že mohu jít jinam.

Nicméně vedle příkladů dobré praxe sdíleli také respondenti své neúspěchy, co jim naopak nezafungovalo:

Opět jde v této části samozřejmě o individuální pohled na situaci jednotlivců, kde navíc neznáme jejich širší kontext. Ale možná si tímto náhledem na cizí zkušenost můžeme uvědomit i třeba nějaké z našich chyb, které by bylo možné eliminovat.

NEZNALOST VLASTNÍ HODNOTY A/NEBO NESCHOPNOST JI PRODAT

Na úplně prvním pohovoru jako absolventka jsem si řekla o částku, která vzbudila smích. Bylo mi 19 a neuměla jsem reagovat, nicméně mi to přišlo ponižující. Do firmy jsem nenastoupila.

Vždycky, když jsem byla skromná, a věděla jsem to, se mi to nevyplatilo, protože mi málokdo dal víc než jsem si řekla.

Těžko říct, vyšší plat mi nikdy nedali, protože se vždycky najde někdo levnější, takže myslím, že vyjednávání nemá smysl.

NEVYJEDNÁNÍ SI OBJEKTIVNÍCH PODMÍNEK PRO OHODNOCENÍ

Nepovedlo se mi být proaktivní - nebyla jsem za to ohodnocena.

VYJEDNÁVÁNÍ ZALOŽENÉ NA TOM, CO POTŘEBUJI K ŽIVOTU, PREZENTOVÁNÍ SUBJEKTIVNÍCH NÁZORŮ

Informace o minimálním příjmu kvuli životním potřebám. To nefunguje.

"Tak za tohle budu pracovat jen do výše svého platu".

NEDOSTATEČNÉ INFORMACE O TRHU PRÁCE

Ze začátku jsem právě neuměla poskládat správně ta fakta. Výsledkem bylo, že jsem se spojila s nižší částkou, než jakou jsem původně požadovala.

Nedostatečná připravenost, nedostatečný benchmark trhu, nezkušenost ve vyjednávání.

Říct nejdřív přepálený odhad.

Neodhadla jsem své možnosti po ukončení RD, řekla jsem si prostě málo a to jsem poté dostala. Případně jsem někdy řekla jen částku a nerozváděla jsem více detail - toto je minimum, na co jsem ochotná jít a toto chci.

STRES, TLAK POCIT NEKOMFORTU V URGENTNÍCH SITUACÍCH, BÝT PŘÍLIŠ V EMOCÍCH

Nefunguje vyjednávání, když člověk práci nutně potřebuje a jakákoliv nejistota, nesvoboda.

Už bych nešla na pohovor s přicházející nemocí. To se mi nepovedlo skoro nic.

Přistoupila jsem na podmínky, které se mi nelíbily.

Psát mail s navýšením ve stresu a pod emocemi.

Být unáhlený, vyřknou částku ihned ... a nemít manévrovací prostor. Být zbytečně moc nadšený z pozice a posléze vše odkývat, nechat se unést tím, jak potencionální zaměstnavatel to všechno vybarvil do růžova.

Rychle jsem podlehla, protože se mi v podstatě nechtělo dál hledat práci, tak jsem kývla na nabídku, i když jsem nebyla moc happy.